Krása je matematika. Alespoň tomu věřili staří Řekové, když opěvovali krásu dokonalého lidského těla. Pokud je to pravda, musí existovat matematický kód, měřítko, vzorec, nebo dokonce číslo, jímž by se krása dala vyjádřit. V průběhu dějin se ji lidé pokoušeli popsat mnoha čísly, ale za tisíce let bylo možné v kráse všech národů vysledovat jen jeden matematický vztah…

Je krása opravdu v oku pozorovatele?

Má se za to, že pojetí krásy závisí na době, rase a kultuře převládající ve společnosti. Navíc jsme všichni slyšeli, že „krása je v oku pozorovatele“. Zní to krásně, ale co s tím, že se člověk rodí s vrozenou touhou dívat se na krásu? Obrovský vliv kultury na utváření ideálu krásy nelze popřít, ale výzkumy evoluční psychologie ukazují na něco jiného, co je základem našich představ o tom, co je krásné a co ne, bez ohledu na rasu a dobu.

Vědci opakovaně prokázali, že lidé bezděčně vnímají jako krásné právě symetrické předměty, těla a obličeje. Symetrie je to, co bezděčně ztotožňují s přitažlivostí. I malé děti se déle dívají na obličeje symetrických lidí. Navíc proporcionální obličeje a těla vzbuzují nevědomý obdiv. Už Pythagoras, který spojoval krásu s matematikou, si všiml, že za nejkrásnější jsou považovány předměty, jejichž proporce odpovídají zlatému řezu, který najdeme v přírodě, umění, architektuře i ve stavbě vesmíru.

„Maska krásy“ jako měřítko Věčnosti

Americký ústní, čelistní a obličejový chirurg Stephen Marquardt zkoumal ve své praxi lidskou krásu více než dvacet let. Provedl mezikulturní výzkum a analyzoval lidský obličej od úsvitu civilizace až po současnost. Přitom zjistil, že krása souvisí se zlatým řezem a lze ji definovat pro muže i ženy jakékoli rasy, doby či kultury. Tak vznikla jeho univerzální „maska krásy“, kterou dnes při své práci používají odborníci z mnoha oborů po celém světě. Základem této referenční „masky“ je desetiúhelník, který ve všech svých rozměrech ztělesňuje zlatý řez.

K našemu velkému překvapení můžeme zjistit, že tomuto měřítku krásy podle zlatého řezu odpovídají jak obličeje staroegyptských, indických a řeckých soch, tak obličeje zachycené na plátnech největších malířů všech dob – například da Vinciho tajemná Mona Lisa. Stejnému měřítku odpovídají všechny hvězdy minulého století i dneška, od okouzlující Marilyn Monroe a Grace Kelly až po výrazné tváře Beyoncé, pohledného Brada Pitta a „nejkrásnější ruské dívky na světě“ Kristiny Pimenovy.

Symetrie těla: proč nás tak uchvacuje a jak jí dosáhnout – zde.
________________