Ilaria je dnes úplně jiný člověk a konečně se cítí normálně po citové i tělesné stránce. Ještě před dvěma lety ji však trápily tyto příznaky: silné bolesti hlavy, neuralgie, potíže s očima, zánět spojivek, ztížené dýchání nosem, ekzémové potíže s kůží, tachykardie, bolesti zad, hiátová kýla, pálení žáhy, bolesti kolen, třes, opakovaný opar, krvácení z nosu, krátkozrakost, ploché nohy, střevní a oběhové potíže a pocit chladu (zejména v nohou). Jak se z tohoto stavu dostala, vypráví níže sama, v první osobě.

Z pekla do nebe

Bylo mi sedmnáct, když jsem se jednou v noci probudila v bolestech – a od té doby začalo peklo. Po tomto utrpení následovala řada bolestivých příznaků. Zpočátku jsem se začala v noci budit s bolestmi hlavy a ztuhlým krkem, kterým jsem nemohla ani otočit. Začala jsem se cítit slabá a trávila jsem hodně času v posteli. Postupem času se přidaly mimořádně silné bolesti hlavy, závratě a deprese.

Bylo mi čím dál hůř. Už jen obyčejné stání mi způsobovalo bolesti hlavy čtyřiadvacet hodin denně. Začaly mě trápit neuralgie, zánět spojivek a bolesti zubů; něco se stalo s mým nosem – nemohla jsem jím dýchat – a na kůži mi vyrazil ekzém. Začala také tachykardie, třes a potíže s krevním oběhem. Nemohla jsem otevřít ústa: čelist se mi zablokovala. Sotva jsem polykala. Musela jsem vynaložit obrovské úsilí, jen abych vstala. Byla jsem nucena odejít z práce. Najednou se problémem staly i nohy: bolely mě, zčervenaly a chodidla mě neustále pálila.

Přišla jsem o možnost vydělávat si na živobytí jako ostatní normální lidé. Neměla jsem dokonce ani sílu otevřít láhev. Objevily se u mě také gynekologické a hormonální potíže: začala jsem trpět amenoreou. Bála jsem se, že jde o nějakou autoimunitní nemoc, a tak jsem si nechala udělat několik vyšetření a navštívila několik lékařů. Revmatolog mi předepsal Xanax a Fans. To první na mě ale působilo zvláštně a nic nevyřešilo. Zkoušela jsem svalová relaxancia, která mi nepomohla. Později jsem šla ke kardiologovi, který mi diagnostikoval hypotenzi a sinusovou tachykardii. Udělali mi rentgen a magnetickou rezonanci krku a pánve, ale nenašli nic podstatného: krční lordózu a několik milimetrů asymetrie pánve. Řekli mi, že není čeho se bát – asymetrický je každý. Poslali mě tedy k psychologovi a řekli mi, že všechny moje potíže jsou výsledkem somatizace mé úzkosti.

Nakonec byly mé návštěvy u psychologa k ničemu – doslova vyhozené peníze. Stejně zbytečné byly návštěvy ortopeda, fyzioterapeuta, neurologa a osteopata. Pak mi jednoho krásného dne jeden lékař řekl, že všechny moje potíže mohou pocházet z nesprávného skusu. Od té doby jsem po celé Itálii usilovně hledala zubaře, včetně slavných gnatologů a maxilofaciálních chirurgů. Uvažovala jsem dokonce o ortognátní operaci. Pak jsem začala utrácet tisíce eur za ortodontickou léčbu a velmi drahou korekci skusu. Nakonec, když mi bylo dvacet šest a všechny ty peníze byly utracené, vyřešil můj nový skus jen moje bolesti hlavy. Nic moc výsledek!

Byla jsem zoufalá a začala jsem na internetu procházet informace. Tam jsem našla lákavý způsob, jak vyvážit tělo: Starectu. Zpočátku jsem si myslela, že jde o další zbytečnou terapii, jejímž cílem je okrádat zoufalé lidi. Protože jsem ale už vyzkoušela všechno, neměla jsem co ztratit. Bez nadšení jsem si dala dlahu do úst a najednou se můj stav začal skutečně zlepšovat a objevily se pocity, jaké jsem v životě nezažila. Dlahu jsem upravovala každé dva týdny.

Už po několika měsících jsem mohla říct, že metoda funguje dobře. Pořád mě ale bolela záda. Úprava dlahy se pro mě stala posedlostí. Dlahu jsem stále víc zvyšovala a soustředila se na zvedání zadní části čelisti. Přátelé a rodina si mysleli, že jsem se zbláznila. Celé hodiny jsem se snažila pochopit, jak dlaha funguje, a hlavně jsem naslouchala svému tělu. Posedla mě symetrie a zkoumala jsem každou část svého obličeje a těla: výš položené oko, linii rtů, kratší nohu…

Hodně jsem experimentovala a uvědomila si, že potřebuji zvednout skus v oblasti posledních stoliček. Moje čelist totiž byla asymetrická. Nakonec jsem se začala cítit dobře, až když jsem dlahu zvýšila. Kratší jsem měla pravou stranu, a tak jsem začala dlahu v této oblasti více zvyšovat a posouvat čelist k opačné straně (Ilaria byla jednou z průkopnic metody, ale dnes už je vypracována jasná metodika i postup registrace nového skusu – pozn. překl.). Bylo to obtížné kvůli vlastnostem mých zubů, které byly nízké, takže jsem musela dlahu ještě zvýšit. K svému překvapení jsem zjistila, že nezdravý náklon mé hlavy a pánve se výrazně zmenšil.

Po nějaké době zmizela ranní bolest v celém těle a mohla jsem začínat den bez obtíží. To bylo nádherné! Dalším překvapením bylo, že mi znovu začaly fungovat hormony a pleť mi zkrásněla a rozzářila se. Od té doby jsem ani jednou nekrvácela z nosu a všechen ekzém na spodní části čelisti zmizel. Dnes jsem úplně jiný člověk a cítím se dobře po citové i tělesné stránce.

Archivní černobílý portrét Illarie

Jak narovnat páteř: metoda Starecta – zde.
_________________
Původní článek najdete na www.starecta.com