„Šťastlivci“ s dysfunkcí temporomandibulárního kloubu dobře znají všechny „slasti“ tohoto stavu, který obratně maskuje příznaky VVD a navíc je často jejich příčinou. Tady však nebudeme mluvit o „příčinách a následcích“ nemoci, ale o důsledcích, které dysfunkce TMK a VVD mají pro vztahy s blízkými a přáteli. Dá se v tomto stavu žít v milostném vztahu a v přátelství a jaké to je?
Test „závažnosti“
S VVD je velmi těžké komunikovat, zvlášť s cizími lidmi. S dysfunkcí TMK také. Po setkání s lidmi je člověk prostě celý rozhozený. Dochází to tak daleko, že ho začnou „zatěžovat“ i blízcí a přátelé. Když dysfunkce TMK/VVD přejde do těžké formy, normálně komunikovat s lidmi už nejde. Mimochodem, to je nejjednodušší test závažnosti dysfunkce TMK/VVD: pokud vás komunikace s lidmi stále těší a dokážete si s nimi vyměňovat energii – dávat svou a přijímat jejich –, máte mírnou formu nemoci. Pokud se komunikace stala břemenem, nejen s cizími lidmi, ale i s blízkými a těmi, kdo jsou vám nejbližší, máte těžkou, přetrvávající formu dysfunkce TMK/VVD.
Derealizace a depersonalizace
Když jsou stlačeny nejdůležitější nervy krční oblasti a tepny vyživující mozek, spolu s posunem prvního krčního obratle, atlasu (což je u dysfunkce TMK nevyhnutelné), a s krční skoliózou a lordózou, rozvinou se u člověka takové psychické jevy, jako je derealizace a depersonalizace. Znamenají, že okolí se zdá neskutečné a „rozmazané“ a člověk prakticky přestává cítit sám sebe, doslova „odlétá“ ze svého těla. Není divu, že během derealizace se vřelé city k blízkým otupí nebo úplně zmizí. Cizí lidi takový člověk přestává cítit úplně.
Abyste pochopili, co se v takovém případě děje, můžete si představit, že stojíte uprostřed slunné mýtiny v bujné trávě, uvnitř velkého igelitového pytle, a pod ním jste omotaní provazy. Lidé kolem vás se baví a veselí, pohybují se a tančí, ale vy se nemůžete hýbat, ani dýchat. Myslím, že není třeba popisovat pocit bolesti a zoufalství, který v trpícím vzniká. Lidé, kteří se kolem něj volně pohybují a nevidí ani „igelitový pytel“, ani „vnitřní provazy“, mu ale nerozumějí.
Nepochopení, které ubíjí
Člověk tento hrozný stav nechce cítit, a tak jediné, co chce, je zalézt do stínu, pryč od zábavy a hluku – nic z toho necítí, a proto ho to děsí. Právě proto se komunikace pro člověka trpícího těžkou formou dysfunkce TMK/VVD stává nesnesitelnou. S cizími lidmi, kterým je takový „zvláštní“ člověk stejně lhostejný, je všechno jasné. Horší je to ale s přáteli a milovanou osobou – jim na vás záleží. Přesto vám nerozumějí, stejně jako bohatý nepochopí chudého, dokud se neocitne na jeho místě. Takové nepochopení ze strany nejbližších člověka ubíjí. Je štěstí, pokud sami chápete, co se s vámi děje, a když znáte příčinu, dokážete svůj stav nějak vysvětlit. Ale i tak vás přátelé možná jednou dvakrát pozvou na zábavnou akci nebo posezení a pak to přestanou dělat, protože odmítáte.
Navzdory všem psychologickým radám „nemyslet na své neduhy“ a „trochu se otřepat“ necítí člověk odříznutý od sebe i od ostatních na takových akcích žádné potěšení. Taková setkání jsou proto v lepším případě k ničemu a v horším bolestná a uvrhují ho do ještě většího zoufalství. Problematické se stává i zvát si přátele domů: když jste na návštěvě, můžete vždycky „utéct“, ale když někdo přišel k vám, nemůžete svého přítele prostě vyhodit, i když jste už na pokraji mdlob. A pokaždé vysvětlovat lidem, kteří to nechápou, co se s vámi děje, je únavné a ponižující, jako byste pokaždé museli podepsat prohlášení, že jste „morální invalida“ (přečtěte si na toto téma poučný příběh Itala jménem Luca!).
I ti nejoddanější přátelé, kteří se vás snaží pochopit, s vámi budou nanejvýš v kontaktu po telefonu. Jiná věc je, že kvůli vaší „necitlivosti“ vás může „zatěžovat“ i to. Milovaná osoba se vás může upřímně snažit pochopit a pomoci vám, ale protože ztrácíte spojení se sebou samými a zároveň do značné míry i citové spojení s ní, začnete v takovém vztahu opravdu trpět, i když vás někdo velmi miluje.
Únava milované osoby
Dysfunkce TMK/VVD ničí vztahy člověka s normálními, nemocí nezasaženými lidmi. Jde o to, že se jedná o biomechanické poškození, které kromě fyziologie a psychiky mění i energetiku člověka. Při dysfunkci TMK má člověk velké problémy s energií – prostě jí není dost! Proč, je těžká otázka, ale možná jde o narušení výměny energie mezi strukturami těla a hlavy, kdy se zkresluje impuls procházející biomechanicky poškozenou částí krku – takzvaným „mostem života“, jak ji nazývá východní alternativní medicína.
Možná jde také o narušení hypotalamické oblasti mozku, která odpovídá za rozdělování torzní energie v těle. To zatím nevíme, ale faktem je, že při dysfunkci TMK/VVD má člověk jen malou schopnost, pokud vůbec nějakou, dávat svou energii druhým. Navíc žije na takovém energetickém minimu, že k udržení života potřebuje energii jiných lidí. A ne každý blízký člověk dokáže dlouhodobě fungovat jako energetická baterie, dokonce ani pro někoho, koho miluje. Prostě to nedokáže: jeho vnitřní „baterie“ se vyprázdní a on může prostě „vyhořet“.
„Poškozený článek“
Proto se rozpadají vztahy mezi manželem a manželkou nebo mezi přítelem a přítelkyní, z nichž jeden trpí dysfunkcí TMK/VVD. Veškerá naše komunikace, vztah mezi mužem a ženou, je přece postavena na výměně energie – na jejím dávání a přijímání. Tím, že člověk dává svou energii, realizuje se v tomto světě. Tím, že energii přijímá zpět, doplňuje to, co sám vydal. Když jste zdraví a plní energie, chcete svou energii dávat, sdílet ji, přijímat ji zpět a vyměňovat si ji. Doslova jste nabití a jiskříte. Pokud je však váš energetický systém poškozený zevnitř a jste „rozbití“, nemůžete svou energii dávat ani ji intenzivně přijímat – kvůli vnitřním blokům se prostě nevstřebá.
Proto se vztah mezi mužem a ženou, z nichž jednoho nemoc bez ustání drží ve „vypnutém“ stavu, postupně hroutí. Jak dlouho vydrží, závisí na stavu člověka a na míře biomechanického poškození jeho těla. Dysfunkce TMK je proto ve skutečnosti děsivější, než si mnozí dokážou představit. Toto vnitřní poškození vyřazuje člověka z normální, přirozené výměny energie ve světě; dělá z něj mezi lidmi vyděděnce. A z této noční můry vede jen jedna cesta – dysfunkci TMK úplně vyléčit: „opravit“ vnitřní biookruhy, obnovit normální biomechaniku těla a energeticky se znovu stát součástí tohoto světa.
VVD: mýtická nemoc, nebo biomechanické příčiny příznaků – zde.
________________
Při přípravě článku byly použity materiály z http://forum.antivsd.ru.
4 komentáře
Položte promyšlenou otázku nebo doplňte užitečný kontext. Nové komentáře před zveřejněním kontrolujeme.